Klasickej "špagetovej western" se spoustou kečupu. ("Zbohatneš tu nebo tě zabijou.") Film, kterým se etabloval "špageťák" jako takovej, jeho etalon (režisér) Sergio Leone i "hrdina beze jména" Clint Eastwood (v ponču).

Melancholickej, italskej, resp. sicilskej šlechtickej levhart.

Pět bratrů, z nichž každý se v novém prostředí (po migraci z jižní do severní Itálie) odlišně adaptuje. Rodinné (melo)drama, epický neorealismus, silné emoce. 

Nezávazný (a nevázaný) děj. I ta vlastní "avantýra" je spíš jen tak mimochodem. Smysl nemá snad už ani ta "láska". "Krásné" to však všechno je. Asi jako ty ostrůvky v moři. Za silného větru. (A případně bouře.)

"Děláš na Via Venetto?" (jedna z nejdražších a nejluxusnějších římských ulic), ptal se jí slavný herec. "Ne, radši na Archeologické (kdesi na předměstí), mám to blíž na tramvaj". Přesně to je "pracující žena" Cabiria. Celou dobu si nejsme jisti, zda do svých klaunovských (chaplinovských) póz jen uniká před realitou či taková doopravdy je. Asi obojí. Giulietta Masina v jednom z nejlepších ženských hereckých výkonů všech dob (!) A jinak je to poslední "neorealistický" Fellini. Podivuji se nad tím, kolik zde se vyskytujících témat "recykloval" v dalších (hlavně dvou následujících 'velkých') filmech. (Se mu nechtělo vymejšlet nic novýho? :D)

KULISY tvoří rok 1866, "rakouská okupační armáda" v Benátkách, resp. v  tamní (slovutné) opeře, "Rakušané milují hudbu". Dále prosvítá na povrch (totálně nesympatický) italský nacionalismus (Benátky měly být brzy připojeny k Itálii) a nadcházející (prusko-rakouská) válka. OBSAHem pak je "tragická" lovestory (vdané) šlechtičny a rakouského vojáka ("na něhož ženský letí"). Mno, přesvědčivé to nebylo vůbec, spíš jakoby "umělé", "vykonstruované". Zato však technicolor se doopravdy povedl, mnoho scén vizuálně velmi krásných (nádherně barevných) a Alida Valli jako fakt kočka :)