Balthazar je osel (doslova) a zrovna úplně nemá štěstí na hodné pány; svůj život nosiče břemen prožije bez velkého patosu (nebo tedy - občas si zahýká). Vesnická dívka Marie Balthazara v dětství s kamarády "pokřtila" a po čase se jejich dráhy oddělily. Přesto - a nebo paradoxně - i ona ve svém životě jen nosí jedno břemeno za druhým. 

Byl jsem k tomuto filmu velmi skeptický, protože má od kritiků podezřele kladná hodnocení (dokonce je považován za jeden z nejlepších filmů všech dob). A to Bressonův styl byl velmi strohý až asketický, kdovíjak záživně se nesleduje a stáří je na něm dost znát. Nicméně na konci mi to všechno zapadlo do sebe a s dojetím kvalitu nebo až transcendentnost potvrzuji. Takový je život každého z nás.

/102 %/

Melancholickej, italskej, resp. sicilskej šlechtickej levhart.

Velmi přesvědčivý conspiracy / paranoid thriller, citlivě zasazený do svého prostředí a doby. Politické kulisy mi však v principu nepřišly vůbec důležité, mohlo se to odehrávat kdekoli (či kdykoli) jinde (jindy). Na začátku jsem se trochu ztrácel; nemůžu odpřísáhnout, že to bylo způsobeno mou nepozorností jako diváka.

Bergmanova filmová řeč je samozřejmě dokonalá. Bohužel už v několikátém filmu řeší to samé.

/thumbs ¾ up, ¼ down/

/86 %/

Poměrně zatuchlé prostředí (kulečníkových) barů, hospod, levných hotelů a autobusových nádraží. Určitý druh bluffu a na něm založené proplouvání životem. Paul Newman tak hluboko ve své roli, jako by nehrál, ale ten hustler fakt byl. A od pohledu hypnotizující George C. Scott. (Mimo jiné.)

/73 %/

/thumbs ¾ up ¼ down/

Nezřízená střela, mladej, trochu blouznivej Belmondo, "s fenečkou" "co není jeho typ", si docela brzo rozmýšlí, "že je bez dechu" (čemuž se není co divit, vzhledem k tomu, kolik toho vykouří), a to je ta revoluce, jelikož ani já jsem takovejhle film ještě neviděl, a což teprv ve svý době, n'est-ce pas?

Můj druhej Ozu. Opět poměrně prostej děj, kromě závěrečný katarze nepříliš uchvacující. A ten prapodivnej (nebo jen nezvyklej?) filmařskej styl, kdy z herců máme často jen jejich záda nebo useknutou část těla. Hudba mi tentokrát zněla zřetelně francouzsky. Dokonce sem se sám sebe ptal, proč ty Francouzi furt seděj na zemi :DD No - tohle je taková nemastná neslaná kinematografie. Ale koukat se na to dá. 

/72%/

/thumbs ¾ up ¼ down/

Přichází život skrze ženu nebo žena skrze život? Je žena dárkyní nebo příjemkyní života? ... Až zas tak existencialistickej teda Bergman nebyl, přesto zde cítím určitej - porod.

Na to, že se jedná o sovětský (!) film jen pár let po Stalinově smrti, překvapivě lidský a emocionální snímek (s minimem propagandy). Taťjana Samojlova (Veronika, Veverčička^^) tak přesvědčivá, že si říkám, že když to točila, tak snad ještě byla panna-_-.

Kubrickův (prý) první zralý film. "Heist movie", důsledně promyšlý zločin, jenž nakonec, lol.

Závěr Bergmanovy "rané fáze" a jeho první takřka mistrovské dílo. Milostné vztahy s trochou nadhledu a dokonce i humoru. ("My dear daughter, I was given this estate for promising not to write my memoirs." ; "I can tolerate my wife's infidelity, but if anyone touches my mistress, I become a tiger!") (Would a nobleman risk his life for the sake of a shyster? lol) Poetika mi často připomínala (nedostižný) Fanny och Alexander, tam je však hlubší a hlavně zcela plynulá, zde jakoby se v druhé půlce už trochu ztrácela.

Příběh je poněkud nerozvinutý až zkosený. Zfilmování s citem pro detail se mi však poměrně líbilo.

Film, který "zaleze pod kůži", přestože z počátku to tak vůbec nevypadá. (Sledoval jsem ho v neděli a v úterý ve mně ještě byl.) Tématem je překvapivě víra (jako náboženský fenomén). Důraz není kladen (bergmanovsky) na její smysl, účel, důvod, spíš se zde řeší rozpor mezi vírou "slabou" (resp. mrtvou) a vírou "silnou" (živou). Religiozita byla kolem roku 1925 na dánském venkově asi ještě samozřejmostí.

Neortodoxní, přesto (zejména obsahově) akceptovatelný western. Arcinenávist mezi dvě ženskejma (roztomile pošlapávající svoje genderové role - nebo přímo - sexuální orientaci? :D) Postmoderně zamotaný osudy hlavní hrdinky (či je zde hlavní - hrdina?). Pár zajímavejch hlášek (a dialogů). A takový ty klasický věci (co jsou v každým westernu). Za pozornost stojí skvělý výkon Joan Crawford (coby Vienny). Škoda, že (prý) měli snímek velmi malý rozpočet (a jde to poznat - hlavně na vizuální stránce).

Obstojný scénář (děj bez větších událostí, ale plno skvělých hlášek a jemného slovního humoru). Rozpadat se (resp. klišovatět) začal až ke konci. Klasicky melancholický, mužný a charismatický Bogart. Čtveřice zloduchů, kteří tak vypadají už na první pohled. "Jakoby (herci) byli placení za to, že se na plátně baví."

Harry, we must beware of these men. They are desperate characters. 
- What makes you say that?
Not one of them looked at my legs!

Time. What is time? Swiss manufacture it. French hoard it. Italians squander it. Americans say it is money. Hindus say it does not exist. Do you know what I say? I say time is a crook.

Typický byrokrat (30 let nepracuje, jen "chrání své místečko") dostává nevyléčitelnou rakovinu a při té přiležitosti si uvědomuje, že vlastně nikdy nežil. (Mladá kolegyně ho velmi trefně označuje Mumie.) "Život je krátký - zamilujte se, milé dívky - dokud jsou vaše rty ještě rudé - a než jste chladné - protože zítřka už nebude", brouká si jakousi starou píseň. Nakonec si uvědomuje, že jednu (užitečnou) věc ještě v životě vykonat stihne, a vkládá do ni veškerou svou energii. "Jeden z mála filmů s potenciálem někoho skutečně inspirovat k tomu, aby začal svůj život žít lépe."