Orson Welles a shakespearovské téma.

Nejsem zrovna znalec Shakespeara a tak jsem se bez znalosti kontextu naprosto ztrácel a té staré, květnaté angličtině vůbec nerozuměl. Radši jsem to vypnul.

Nicméně k mému překvapení Google našel podrobné převyprávění v češtině (!) a s českejma titulkama si někdo taky pěkně vyhrál ("Ty bzdinko nedokrmená, ty suchoprde, vysušenej hovězí jazyku, ty sušený lejno! Dech mi nestačí, abych tě popsal, ty krejčovská míro! Ty pochvo prázdná, rapíre jeden pokleslej!")

Když sem pak už věděl, vo co go, a po ~10 letech se díval na film s českejma titulkama, tak to šlo. 

Stárnoucí, obtloustlý flamendr (Falstaff), kterej dost dobře nerozdejchal, že putyky a "švadlenky" nejsou po usednutí na královský trůn smysl života.

/87%/

/thumbs up/

Klasickej "špagetovej western" se spoustou kečupu. ("Zbohatneš tu nebo tě zabijou.") Film, kterým se etabloval "špageťák" jako takovej, jeho etalon (režisér) Sergio Leone i "hrdina beze jména" Clint Eastwood (v ponču).

Ozuho poslední film. Na rozdíl od jeho dvou předchozích, které mě nudily a spíše odpuzovaly, je tentokrát mistrův styl bezchybně plynulý, s občasným humorem, ale hlavně silnou lidskostí!

Skvělý "klasický", byť neortodoxní, western od Johna Forda (s Johnem Waynem a Jamesem Stewartem). Překvapivě plné politiky a dalších naznačovaných témat. Citlivý scénář s kvalitní zápletkou, snad až skoro drama.

Dva znepřátelené "pouliční gangy" v New Yorku na začátku šedesátých let. Romeo (Polák) a Julie (Portorikánka) z Manhattanu. Úžasné úvodní letecké záběry Velkého Jablka. Většina tanečních scén dobře zkalibrovaná a zahraná. Poměrně kvalitní hudba. Avšak v celkovém součtu mnoho drobných inkonzistencí, které výsledný dojem výrazně narušují - shakespearovskému duchu chybí jakákoli poetika. Přehrávání ničí autentičnost prostředí. Hlavním postavám jakoby chybělo takový to "okořenění". Nakonec jsem se dočetl, že taneční scény točil jiný režisér než zbytek - pak je to jasné. Bohužel tento zásah může za to, že je to "jen" skvělý muzikál, ale už ne skvělý "filmový muzikál". Přesto ho stále ještě hodnotím velmi pozitivně.

Kruté obnažení neukotveného náboženského idealismu, resp. nezřízené touhy "pomáhat trpícím". Katolicismus z té nejhorší stránky. Všechny protiklerikální živly jásají. Vrcholný Buñuel. Až na ty záběry noh (který jsem moc nepochopil) dovopravdy skvělý!

Pět bratrů, z nichž každý se v novém prostředí (po migraci z jižní do severní Itálie) odlišně adaptuje. Rodinné (melo)drama, epický neorealismus, silné emoce. 

Nezávazný (a nevázaný) děj. I ta vlastní "avantýra" je spíš jen tak mimochodem. Smysl nemá snad už ani ta "láska". "Krásné" to však všechno je. Asi jako ty ostrůvky v moři. Za silného větru. (A případně bouře.)

Epesní jazzové intro. Melancholický maloměšťácký advokátík (skvělý James Stewart) a všestranná obhajoba jeho (z vraždy obviněného) klienta. Veskrze brilantní, strhující, odlehčeně natočené a navíc napínavé "soudní drama", jakých moc není.

Z celé trilogie nejvyspělejší. Kompletně přerůstá indické prostředí a místy dokonce působí snad až postmoderně (!)

Bergmanovo poněkud komorní poskakování(čko) v quasi čarodějnické kočovné family. Určité charisma to mělo. A mistrova bezchybná filmařina je samozřejmostí. Možná i nedoceněný snímek. 

/thumbs up/

/90%/

Ještě na gymplu mě kamarád pozval na VŠE, kde Sedmou pečeť promítali v rámci jakéhosi filmového klubu. Velmi nadšeně a zasvěceně to tam uváděl muž, který tvrdil, že už ji viděl víc než stokrát, ovšem plně vše pochopil asi až po padesátém shlédnutí. (...) Pak sem ji viděl ještě několikrát (nebo se o to pokoušel), hlavně mě to nudilo (a nespatřoval sem v tom nic).

Tentokrát jsem však byl zcela nadšen a to od začátku do konce. Jeden z největších filmových zážitků!!! Zcela plynulý, naprosto bezchybný, hluboce lidský a hlavně velmi chytrý film. (A obrazově krásný. S mnoha skvělými (a přesvědčivými) hereckými výkony. A Bibi Andersson! lol)

Nejsem si však zcela jist tím, jestli v tom je "něco víc":

-  Antonius Block je nepochybně Bergmanovo alter ego.

- Nachází se na hranici mezi "mundánnem" a "duchovnem" (vopravdický duchovno začíná tam, kde se člověk přestává spokojovat s vírou a začne hledat znalost).

- Hlavní postava možná nakonec dospěla k tomu "vo čem to je", to je však jen naznačeno, předpokládat se to dá z toho, že když se ho Smrt ptá, zda ten odklad k něčemu sloužil, odpovídá, že ano a že je za něj rád.

- Celkově tam je mnoho "naznačováno", bohužel často prostřednictvím jednotlivých vět či obrazů, ty jsou však ihned následovány dalším dějem, takže vůbec není možnost je vstřebat.

/124 %/ 

/thumbs up/