78%

Staří manželé přicházejí (kvůli dluhům) o střechu nad hlavou. Žádné z jejich pěti dětí nemá dostatek prostředků (či ochoty) se o ně oba postarat.

Následuje něco přes hodinu ne úplně příjemných a záživných scén, kdy babička žije u jednoho ze synů a věčně jim někde překáží či něco kazí, zatímco děda zažívá něco obdobného u jedné z dcer.

Velmi silných je závěrečných asi dvacet minut, kdy se oba po pár měsících znovu (na pár hodin) setkávají.

Screwball comedy ("a sex comedy without the sex") z New Yorku postiženého velkou hospodářskou krizí. Rozmazlené bohaté dcerušky rochnící se ve zbytečném luxusu vs. žebrák ze skládky. Jeho rychlá evoluce v prvotřídního komorníka (lokaje?). A mravoučná tečka na závěr.

V hlavní roli výrazně září William Powell, kterého jsem minule moc nepochválil. Trochu si u mě spravil reputaci :) Snad jen kdyby ta, co ho celou dobu "uhání", byla trochu hezčí :D

Celkově: zvenku šťavnaté, zevnitř syté. Chuť dobrá, ale nevýrazná. Zdravý ocas. Spousta vitamínů :D

Romantická pohádka pro dospělé. Svět, kde "všichni jsou milionáři, hotelové pokoje jsou velké jako taneční sály a všechno je nažehlené, načesané, nakartáčované, třpytící se, lesknoucí se, vyleštěné, uhlazené a drahé".

Pokud se mám rozhodnout mezi Fredem Astairem a Williamem Powellem, Fred u mě vítězí tak 5:0. Bill byl skvělý a výmluvný řečník, Fred obrovsky charismatický geniální tanečník. Film je však v první řadě o obrazech a tanec  zprostředkovává mnohem silnější (vizuální) prožitek než dobře sehraná konverzace (meiner Meinung nach).

"Co měli Fred a Ginger společného, a co už po nich nikdo takovým způsobem neměl, je radost z hraní.  Oni byli fenomenální, velmi dobře si toho byli vědomí, a tancovali proto, aby svůj talent oslavili."

Swing Time (1936) se mi líbil trochu víc, přesto je Top Hat skvělá srdcovka, kde, o ději to není, snad už primárně ani o tom tanci a hudbě (jako ve Swing Time). Je to (celkem vtipná) pohádka! :-D

54%

Nepravé krimi. Vypátrání vraha a rozuzlení příběhu je až druhořadé. Klíčová je ústřední dvojice: drobně se dobírající, provokující, kočkující manželé (Nick-William Powell, Nora-Myrna Loy), resp. jejich nonšalantně okázalý "carpe diem" lifestyle.

Bohužel celkově trochu chaotické, ušité horkou jehlou, jakoby nedotažené. (Údajně natočeno jako b-čkový snímek za pouhé 2 týdny!) Humor na dnešní dobu už zcela mdlý a vyvolávající leda "aha, oni řekli něco vtipného" reakce. Ovšem: Nick a Nora asi nejsympatičtější pár všech dob (!) A co teprv jejich pejsek Asta :D

Vcelku všední, pitoreskní zážitky mladých novomanželů. On: kapitán bárky korzující mezi Paříží a Le Havre. Ona: naivní vesnická dívka, jež nikdy neopustila svou rodnou vesnici. Doprovod ještě tvoří zkušený mořský vlk, který procestoval celý svět, a teď se plaví na takovém kanálu, posluhující chlapec (a spousta koček).

Roger Ebert se o L'Atalante vyjadřuje s velkou láskou a obdivem, což stále, upřímně řečeno, ne zcela kompletně, chápu. Jean Vigo (umřel mladý, Zéro de conduite mi přišel hrozný) to prý točil prakticky na smrtelné posteli a krátce na to zemřel. Snad v tom filmu nechal svou duši, "svůj odkaz".

EDIT: po shlédnutí The Thin Man ze stejného roku 1934 zvyšuji hodnocení z 50% na 63%.