Noir asi vyžaduje "zasvěcení", který mi zatím chybí. ("Good health, for noir characters, starts with not getting killed." RE) Ta "prohnilost charakterů", jakási údajná "atmosféra" a celková ambiguita mi dochází až zpětně, jak o tom teď přemýšlím. Každopádně na ní stále nevidím nic mimořádnýho.

"...and I knew why Whit didn't care about that 40 grand"

"You can't help anything you do, even murder."

Nejlepší Hitchcock, s nímž jsem měl zatím tu čest, a snad úplně první (z 10) co mi doopravdy připadal napínavý. Vizuálně fenomenální, výborně zahrané (Cary Grant and Ingrid Bergman), mimo jiné asi nejromantičtější líbací scéna vůbec.

""Notorious'' is the most elegant expression of the master's visual style, just as "Vertigo'' is the fullest expression of his obsessions. It contains some of the most effective camera shots in his--or anyone's--work, and they all lead to the great final passages in which two men find out how very wrong they both were." (RE)

Zbytečně složitá detektivka (v ději sem se ztrácel). Charismatický detektiv (Humphrey Bogart v jedné ze svých nejlepších rolí). Dvě sexy sestry (Lauren Bacall a Martha Vickers, ta se bohužel jen mihla). Pár skvělejch hlášek. Noirová "atmosféra" ovšem nic moc. Herecké výkony výborné až fenomenální, film jako celek však dost o ničem.

Pohádka proměněná ve filmovou báseň. (Jean Cocteau). Trochu se mi to nezdálo, ale (třetí den) už (při procházení vlc snapů, viz ty obrázky níže) přitakávám - a - rozplývám se. Vizuálno, z kterýho to žhne. (Na druhou stranu, mám určité výhrady vůči zpracování toho příběhu samotného o sobě. Zvláště konec mi přišel poněkud - divný.)

"Propagandisticko-psychologický film v historických kulisách". "Zatímco první část (původně zamýšlené trilogie) postavu glorifikuje, druhá část je jasným odrazem kritiky stalinismu v poválečném Rusku". Carova chorobná nedůvěra ke komukoliv jinému, než je on sám. Hluboká dekadence. Neřestný úpadek. Zakázáno Stalinem.

Paříž ve 30. letech 19. století. Boulevard du Crime ("Ulice zločinu") (kde byla řada divadel, kabaretů, kaváren a "kam se každou noc chodilo bavit 20 000 lidí".)

"Paradis" jsou tito (low-class) diváci (ve druhé galerii), obvykle hlučně (až sprostě) reagující, komentující děj, herecké výkony, atd. "Herci hráli pro ně, snažíc se získat si jejich pozornost a tím dosáhnout statusu olympských bohů."

Čtyři muži: Skvělý herec, skvělý mim, kriminálník, bohatý šlechtic.

A jedna žena, kterou (ti 4) milují. (Garance, ohledně chlapů nejmoudřejší ženská z filmu :)

Snímek vznikající za nesmírných obtíží (3 roky?) (několikrát zakázáno, přerušeno atd) během německé okupace Francie. (Hudbu složil kdesi se skrývající Žid, několik herců spolupracovalo s odbojem a tak byli natáčeni tajně, režisér byl nucen některé filmy skrývat atd atd atd).

Výsledek však je hrdé, sebevědomé, snad až epochální veledílo, jehož uměleckou hodnotou jsem byl velmi překvapen. Jeden z nejlepších (asi tak 4) filmů, co jsem kdy viděl!!!

/thumbs up/
/98%/

Vopravdický béčko z chudýho hollywoodskýho studia (údajně natočeno velmi levně a během pár dní). Zbytečně natahovaný scény, jejich malá variabilita (příliš mnoho záběrů při jízdě v autě atd). Zoufalé technické provedení včetně v jednom místě přeskakujícího obrazu (:D) (Popis "nedostatků" by byl mnohem delší.) Tohle všechno však paradoxně nějak zapadá do sebe (jako by to snad byl úmysl!) a celkově zážitek z filmu dokonce prohlubuje. Jinak hlavní hrdina je totální looser a slaboch, přitahuje k sobě jednu smůlu za druhou a ze všeho viní osud. Heh.

Jedna z těch snesitelnějších detektivek. Poněkud nesynchronizovaná směska hlavních postav, které navíc jednají dost zvláštně (nejtrapnější intelektuál všech dob přijímá policejního vyšetřovatele ve vaně, ten se zakoukává do obrazu zavražděné oběti a tráví s ním noc, nezaměstnaný vidlák z Kentucky jako playboy mezi newyorskou smetánkou). Ovšem sympatický "černý" (noir) styl, relativně napínavé (hlavně k závěru), celkově kupodivu neklišovité, možná skvělými (některými) herci, hlavně ústřední dvojicí (Dana Andrews, Gene Tierney).

Velkolepý sovětský film plný zahalené stalinistické propagandy. Dějiny pitvoří tak nestydatě pompézním způsobem, že to je snad až umění samo o sobě. Mistrovství světa ve lži.

K čemuž nehledě, pak je to efektivní, výborně promyšlené vizuální představení "svého vlastního druhu". Něco jako takový ruský Metropolis (o dvě či tři desetiletí za světovým vývojem).

Do klidného spořádaného maloměsta, kde se všichni znají a nikdo nikoho z ničeho nepodezřívá, přijíždí ke své sestře a její rodině mladý muž, který odkudsi kamsi před kýmsi prchá. Příběh částečně graduje a jak náhle začal, tak náhle končí. Vysoce charakteristický, typický, odšťavněný Hitchcock.

(Přemýšlím, zda to celé má nějakou pointu, a nejsem si zcela jistý. Styl, obraz, forma jsou však přivedeny k naprosté dokonalosti. Jen málo filmů je lépe natočeno.)

Nízkorozpočtový béčkový film, který vyšel sám ze sebe a přerostl ve fungující horor. Šero. Noc. Tma. Stíny. Příběhy a báje. Nepolíbení. Cvičení v strachu. Nevyřčeno. Potlačeno. [Zavrčení pantera.]

Věčně opilý W. C. Fields byl asi zajímavá persona. Většinou prý hrál víceméně sám sebe. (Což je na tom ta největší prdel.) Co se týče humoru, tak půlka gagů mě minula, tu druhou však celkem oceňuji. Když už jsem se zasmál, tak pořádně. Zakončeno velkolepou automobilovou honičkou, proti které jsou bondovky hadr:D

78%

Staří manželé přicházejí (kvůli dluhům) o střechu nad hlavou. Žádné z jejich pěti dětí nemá dostatek prostředků (či ochoty) se o ně oba postarat.

Následuje něco přes hodinu ne úplně příjemných a záživných scén, kdy babička žije u jednoho ze synů a věčně jim někde překáží či něco kazí, zatímco děda zažívá něco obdobného u jedné z dcer.

Velmi silných je závěrečných asi dvacet minut, kdy se oba po pár měsících znovu (na pár hodin) setkávají.