La Bla Bla Cinematografiche

Téměř divadelní drama odehrávající se na velmi malém prostoru (jednoho londýnského bytu). Hitchcockův duch na mě tentokrát vál velmi silně :) 

Hutný (tříhodinový) hudební film (ani bych neřekl muzikál) z Hollywoodu o Hollywoodu: výroba star (a vhození do odpadků jiné). Judy Garland, před níž nelze než smeknout. (I s těmi vrtochy a chybami celebrit.)

KULISY tvoří rok 1866, "rakouská okupační armáda" v Benátkách, resp. v  tamní (slovutné) opeře, "Rakušané milují hudbu". Dále prosvítá na povrch (totálně nesympatický) italský nacionalismus (Benátky měly být brzy připojeny k Itálii) a nadcházející (prusko-rakouská) válka. OBSAHem pak je "tragická" lovestory (vdané) šlechtičny a rakouského vojáka ("na něhož ženský letí"). Mno, přesvědčivé to nebylo vůbec, spíš jakoby "umělé", "vykonstruované". Zato však technicolor se doopravdy povedl, mnoho scén vizuálně velmi krásných (nádherně barevných) a Alida Valli jako fakt kočka :)

Na jedné straně nelidská krutost, surovost a brutalita, na druhé lidskost, soucit, snad až blíženská láska. Kinematografií jsem nijak nadšen nebyl, i ty city drásající scény mi přišly fádní. Ale to zakomponované poselství je TAK silné, názorné a dojímavé, že mi nezbývá než říct: veledílo humanity!

Neortodoxní, přesto (zejména obsahově) akceptovatelný western. Arcinenávist mezi dvě ženskejma (roztomile pošlapávající svoje genderové role - nebo přímo - sexuální orientaci? :D) Postmoderně zamotaný osudy hlavní hrdinky (či je zde hlavní - hrdina?). Pár zajímavejch hlášek (a dialogů). A takový ty klasický věci (co jsou v každým westernu). Za pozornost stojí skvělý výkon Joan Crawford (coby Vienny). Škoda, že (prý) měli snímek velmi malý rozpočet (a jde to poznat - hlavně na vizuální stránce).

Realistické bylo asi jen to, že za 2. světové války existovaly zajatecké tábory.  Nutné je tedy věřit tomu, že se jedná o parodii. (Za 120 minut jsem se zasmál jednou.) Na druhou stranu natočeno tak dobře (Billy Wilder), že se člověk aspoň nenudí.

Konečně po dlouhý době film s dobrým a zajímavým příběhem, který je skutečně pojatý jak vyprávění (a navíc ještě bajka, což tomu přidává další rovinu).

Velmi jednoduchý příběh. Ozův (ne úplně běžný) filmařský styl. (Výhradně statická kamera, mnoho záběrů okolního prostředí, různých detailů. Atd.) Celkově: spousta zajímavých jednotlivostí a jemných nuancí. Ve svém součtu však nejsou natolik silné, aby přebily poměrnou nezáživnost (a - tu onu - statičnost). Prostě záběry. Nic víc. (Ale možná přesně toto byl účel :D)

Vidláckej Divokej západ (bahno všude). Zloduch utiskující sousedy (jelikož k šerifovi tři dny jízdy). Statečný farmář (s rodinou), co má odvahu mu čelit. Osamělý pistolník (trochu s mentalitou samuraje). Snad až béčkovej western, kde o nic nejde a všechno je jasné, není to ani zajímavé, ani napínavé a hlavně vizuálně velmi slabé...

Citlivý vhled do pařížské komtesy (někdy k půlce devatenáctého století), která vlastně v životě nemusí řešit nic kromě svého vlastního štěstí (a jakože "osudem", "náhodou", "shodou okolností", "kvůli náušnicím" (neboli sdílené lásce) - selhává).