Ještě na gymplu mě kamarád pozval na VŠE, kde Sedmou pečeť promítali v rámci jakéhosi filmového klubu. Velmi nadšeně a zasvěceně to tam uváděl muž, který tvrdil, že už ji viděl víc než stokrát, ovšem plně vše pochopil asi až po padesátém shlédnutí. (...) Pak sem ji viděl ještě několikrát (nebo se o to pokoušel), hlavně mě to nudilo (a nespatřoval sem v tom nic).
Tentokrát jsem však byl zcela nadšen a to od začátku do konce. Jeden z největších filmových zážitků!!! Zcela plynulý, naprosto bezchybný, hluboce lidský a hlavně velmi chytrý film. (A obrazově krásný. S mnoha skvělými (a přesvědčivými) hereckými výkony. A Bibi Andersson! lol)
Nejsem si však zcela jist tím, jestli v tom je "něco víc":
- Antonius Block je nepochybně Bergmanovo alter ego.
- Nachází se na hranici mezi "mundánnem" a "duchovnem" (vopravdický duchovno začíná tam, kde se člověk přestává spokojovat s vírou a začne hledat znalost).
- Hlavní postava možná nakonec dospěla k tomu "vo čem to je", to je však jen naznačeno, předpokládat se to dá z toho, že když se ho Smrt ptá, zda ten odklad k něčemu sloužil, odpovídá, že ano a že je za něj rád.
- Celkově tam je mnoho "naznačováno", bohužel často prostřednictvím jednotlivých vět či obrazů, ty jsou však ihned následovány dalším dějem, takže vůbec není možnost je vstřebat.
/124 %/
/thumbs up/
