La Bla Bla Cinematografiche

Screwball comedy ("a sex comedy without the sex") z New Yorku postiženého velkou hospodářskou krizí. Rozmazlené bohaté dcerušky rochnící se ve zbytečném luxusu vs. žebrák ze skládky. Jeho rychlá evoluce v prvotřídního komorníka (lokaje?). A mravoučná tečka na závěr.

V hlavní roli výrazně září William Powell, kterého jsem minule moc nepochválil. Trochu si u mě spravil reputaci :) Snad jen kdyby ta, co ho celou dobu "uhání", byla trochu hezčí :D

Celkově: zvenku šťavnaté, zevnitř syté. Chuť dobrá, ale nevýrazná. Zdravý ocas. Spousta vitamínů :D

Romantická pohádka pro dospělé. Svět, kde "všichni jsou milionáři, hotelové pokoje jsou velké jako taneční sály a všechno je nažehlené, načesané, nakartáčované, třpytící se, lesknoucí se, vyleštěné, uhlazené a drahé".

Pokud se mám rozhodnout mezi Fredem Astairem a Williamem Powellem, Fred u mě vítězí tak 5:0. Bill byl skvělý a výmluvný řečník, Fred obrovsky charismatický geniální tanečník. Film je však v první řadě o obrazech a tanec  zprostředkovává mnohem silnější (vizuální) prožitek než dobře sehraná konverzace (meiner Meinung nach).

"Co měli Fred a Ginger společného, a co už po nich nikdo takovým způsobem neměl, je radost z hraní.  Oni byli fenomenální, velmi dobře si toho byli vědomí, a tancovali proto, aby svůj talent oslavili."

Swing Time (1936) se mi líbil trochu víc, přesto je Top Hat skvělá srdcovka, kde, o ději to není, snad už primárně ani o tom tanci a hudbě (jako ve Swing Time). Je to (celkem vtipná) pohádka! :-D

54%

Nepravé krimi. Vypátrání vraha a rozuzlení příběhu je až druhořadé. Klíčová je ústřední dvojice: drobně se dobírající, provokující, kočkující manželé (Nick-William Powell, Nora-Myrna Loy), resp. jejich nonšalantně okázalý "carpe diem" lifestyle.

Bohužel celkově trochu chaotické, ušité horkou jehlou, jakoby nedotažené. (Údajně natočeno jako b-čkový snímek za pouhé 2 týdny!) Humor na dnešní dobu už zcela mdlý a vyvolávající leda "aha, oni řekli něco vtipného" reakce. Ovšem: Nick a Nora asi nejsympatičtější pár všech dob (!) A co teprv jejich pejsek Asta :D

Vcelku všední, pitoreskní zážitky mladých novomanželů. On: kapitán bárky korzující mezi Paříží a Le Havre. Ona: naivní vesnická dívka, jež nikdy neopustila svou rodnou vesnici. Doprovod ještě tvoří zkušený mořský vlk, který procestoval celý svět, a teď se plaví na takovém kanálu, posluhující chlapec (a spousta koček).

Roger Ebert se o L'Atalante vyjadřuje s velkou láskou a obdivem, což stále, upřímně řečeno, ne zcela kompletně, chápu. Jean Vigo (umřel mladý, Zéro de conduite mi přišel hrozný) to prý točil prakticky na smrtelné posteli a krátce na to zemřel. Snad v tom filmu nechal svou duši, "svůj odkaz".

EDIT: po shlédnutí The Thin Man ze stejného roku 1934 zvyšuji hodnocení z 50% na 63%.

Bohužel moc pomalý rozjezd. Padesát minut nevtipných situačních gagů: Frigo jako dítko velkoměsta poprvé v životě navštěvuje svého otce, provozovatele říčního parníku.

Hodnotných a velmi kvalitních je závěrečných asi dvacet minut, kdy přichází vítr, který smetá všechno, co se mu připlete do cesty.

Frigo byl původně v nemocnici, ale jak je vidět, moc z ní nezůstalo... :D

Krimi, thrillery a obdobná havěť pro mě moc není. Přesto musím říct, že Fargo je asi nejlepší zástupce tohoto žánru vůbec. Elegantně plynulý, nedramatizující, nepřehánějící, skromný. O to silnější ve svém účinku a tiché tragikomičnosti.

So that was Mrs. Lundegaard on the floor in there. 
And I guess that was your accomplice in the wood chipper. 
And those three people in Brainerd. 
And for what? 
For a little bit of money. 
There's more to life than a little money, you know. 
Don'tcha know that? 
And here ya are, 
and it's a beautiful day. 
Well. I just don't understand it.

Tony Montana (Al Pacine) je nejpatetičtější filmová postava, kterou jsem kdy viděl (a asi i uvidím). Arciarogantní, ničeho se neštítící, chorobně sebestředný, zlovolný, slizký had, který tak moc touží po úspěchu, že se dopouští jedné nevěrohodnosti po druhé a, upřímně řečeno, nerozumím tomu, jak je možné, že to tím svým přístupem "dotáhl tak daleko".

57%

Přiznávám, že Špílberka moc nemusím. Komerční úspěch mu sice přeju, ten pán je však, dle mého názoru, spíš schopný byznysman a organizátor než umělec. (Obzvlášť za ty jeho Indiany Jonese bych ho nejradši... vykastroval :D) Nic proti "velkofilmům pro masy", můj styl to však není.

To je i případ Ítýho. Snad je to tak známá věc, že moc nemusím popisovat, o čem to je. 

Námět: skvělý. Spielbergovo provedení: klišovité, infantilní, blbé až na půdu. Přidaná hodnota: záporná. Čas: zbytečně vynaložený.

86%

Netriviální válečné drama.

Realita nemilosrdné totální války (o Atlantik - roku 1941) pohledem posádky německé ponorky U-96.
Z doků ve francouzském La Rochelle s nimi odplouvá i mladý nešikovný poručík "válečný zpravodaj" (jehož hraje snad nejslavnější německý zpěvák Herbert Grönemeyer - netušil sem, že začínal u filmu :). Kapitán lodi (Herr Kaleun - Kapitän Leutnant), zkušený, zodpovědný, respektovaný pán, se o něj částečně stará, částečně mu (resp. nám, jeho prostřednictvím) svěřuje svůj náhled na posádku i celé vedení války.

Po týdnech operací bez nepřítele se posádce konečně podaří objevit spojenecký konvoj, zdánlivě bez ochrany. Napadají ho a minimálně jednu loď potápí. Brzy jsou však pronásledování torpédoborcem a jen zázrakem přežívají. Vylíčení "bojové vřavy" pod vodou je zcela autentické, reálné a velmi precizní...

Vzhledem k tomu, že toho mají dost, rádi by se námořníci vrátili zpět "domů", do Francie, jsou však převeleni proplout do Středozemního moře, z čehož nejsou, vzhledem  k hrozícím nebezpečím v Gibraltaru, doopravdy ani trochu nadšeni.

Na dně Gibraltaru pak zažíváme nečekaně dlouhé chvíle na pokraji mezi životem a smrtí, jež nakonec sice končí vítězstvím, brzy po příjezdu do domovského La Rochelle však většina vojáků padne v oběť spojeneckému bombardování.

Film je velmi realistický a právem považován za jeden z nejlepších válečných filmů všech dob. (A jeden z nejlepších německých filmů všech dob, nejdražší od stařičkého Metropolis z roku 1927.) Je to oskarový velkofilm, osobně jsem shlédl director's cut (3h 38 min), jež moc délkou tedy nepotěšila, aspoň to však nebylo nijak "ořezané".

Scénář (až na pár detailů) výborný. Méně se mi líbila v některých částech produkce, hlavně stylizace herců, a zbytečné přehrávání: obecný to nešvar "velkofilmů".

Epické drama z několika ingrediencí: ocelářští dělníci v menším průmyslovém městě kdesi v Pennsylvánii. Ruského původu s jejich pravoslavnými ceremoniály, zvyky, tradicemi. Brzy narukující do války ve Vietnamu. Občas vyrážející nahoru do hor na lov jelenů.

Ne, že by život té "ruské ocelářské komunity" byl jednoduchý nebo idylický, ale má svou krásu. Jednak všechny ty "lidové" zvyky, tance, zpěvy - při svatbě obzvlášť patrné - a pak tam panuje velká "blízkost srdcí". Opravdové, nestrojené, upřímné přátelství. (A hodně chlastu, samozřejmě :D)

Proč museli (nebo chtěli?) Mike (Robert de Niro), Steven (John Savage) a Nick (Christopher Walken) vůbec do Vietnamu narukovat vysvětleno není. Znenadání se ocitáme až uprostřed "bojové vřavy", kde jsou tři naši chlapci vzati do zajetí. Jejich strážci se (sice asi realitě neodpovídajícím, ale pro film charakteristickým způsobem) sadisticky "baví". Po velmi napínavých scénách nakonec ze zajetí utíkají a pak se částečně rozcházejí a po dlouhé době (ne tak úplně doslova) shledávají.

Příběh je to silný. Zfilmování (až na pár detailů) výborné. Charakteristika hlavních postav a jejich vývoj už trochu pokulhává, ale dejme tomu že se ještě dá. Hlavní pointa filmu (již prozrazovat nebudu) je prý zdařilá alegorizace, s tím dejme tomu souhlasím. Dílo to není protiválečné, ale ani proválečné. Zaměřuje se hlavně na přátelství, resp. jeho chápání ze strany mužů (drsnejch chlapů ze šichty - jeden furt opakoval 'fucking A'). A pak - život je prostě takový. 

Ty tři hodiny šly asi trochu zkrátit, ale celkově mám velmi dobrý dojem.

/92%/