La Bla Bla Cinematografiche

Moje první reakce (po skončení filmu) byla, jak je možný, že něco takovýho vzniklo v Americe (a o Americe). Obdobný filmy se točily po válce v Evropě (Ladri di biciclette, Umberto D, Les quatre cents coups). Ale v USA? A tak jsem se při té souvislosti dozvěděl o Americké nové vlně. Paralela s tou francouzskou a italským novorealismem je nasnadě. Obzvlášť v tomto případě je to zcela názorné. Viz Wikipedie :D

Joe Buck ("Pepa Dolar") to už odmalička umí s ženskejma a vždycky snil po tom, že se tak bude živit. Bydlí v Texasu a jako kovboj je fakt fešák... (:D)

Jednoho dne opustí svůj nuzný job a sedne na bus do New Yorku, "města velkých možností". Manhattanské paničky už na něj čekají!

Ó pár dní později je zcela bez peněz, bez domova a bez vyhlídek... "Smůla" se mu lepí na paty.

A brzy je kompletně na dně. 

Osamělý, hladový, špinavý, smradlavý, nevyspalý... 

"Kamarád" (Rico), co ho před tím okradl, jej zve k sobě do ruiny.

Joe na sobě maká a vážně se snaží, je to však těžké a neradostné.

Jednak jeho kovbojský styl nemá ve velkém městě šanci. A pak.. no vy víte. 

Jednou se ocitáme na zvláštní psychedelické párty...

Joe si zde nakonec najde první (platící) zákaznici, a ta mu dohodí svou přítelkyni, jež by také měla zájem. Zdá se, že ta vysněná kariéra se po těch neskutečných útrapách konečně odráží ode dna.

V tu chvíli přichází na řadu jeho spolubydlící, mezi tím jediný přítel. Celý život sní o Floridě a, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, se Joe rozhoduje ho tam zavézt.


V autobuse si Joe uvědomuje, že Florida bude pro život mnohem lepší. Zbavuje se těch hroznejch kovbojskech hadrů a rozhoduje se změnit život. Při tom Rico znenadání umírá.

Nenápadný, neradostný, neodsuzující a nebagatelizující příběh. O přátelství a o iluzích. O cestě za svým snem.